Právní příručka do porodnice. Dříve vyslovené přání vs. porodní plán.

Pokud Vás v blízké době čeká porod, možná jste už narazila na pojmy jako porodní přání, porodní plán či dříve vyslovené přání. Ztrácíte se v těchto pojmech a nevíte, jaký dokument poskytnout porodnici? A je vůbec nutné před porodem tyto formality řešit? V ideálním případě nebudete žádné z následujících informací potřebovat, ovšem zkušenosti z českých porodnic hovoří jinak. Doporučuji tedy, abyste byly Vy a Váš partner připraveni a vždy byli schopni na danou situaci adekvátně reagovat. Není příliš příjemné být během porodu vyrušována a dotazována na otázky, které lze mít ošetřeny již dopředu.

Porodní plán

Porodní přání či porodní plán, nazveme-li si tento dokument jakkoliv, je soupis Vašich představ a plánu, jak by porod měl v ideálním případě probíhat. Může být například systematicky rozdělen na jednotlivé doby porodní. Taktéž může být psán volnou formou. Záleží pouze na Vás. Poměrně často se v porodním plánu objevují požadavky na možnost volby porodní polohy, zákaz provádět rutinní nástřih hráze, zákaz rutinní zavedení kanyly atd. Není nutné, abyste do tohoto plánu psala, z jakého důvodu si nepřejete podstoupit tento zákrok či zásah. Česká právní legislativa pojem porodní plán (porodní přání) nezná. Nelze tedy požadovat, aby obsahoval konkrétní body či měl určitou podobu. Důležité je, aby obsahoval jasné vyjádření Vaší vůle. Je vhodné použít i slova jako chci/nechci či přeji si/nepřeji si. Musí být opravdu zcela jasné, že se zákrokem či zásahem nesouhlasíte. Možná Vám již hlavou proběhla otázka, zda je tedy porodní přání či porodní plán závazný i pro lékaře, když jej nenalezneme v zákoně. Musí se jim tedy personál při porodu řídit a nebo je to jen nezávazný kus papíru, který nemusí lékaře vůbec zajímat?

V tomto odstavci Vám nabídnu argumenty, které jasně popírají dnešní praxi některých lékařů, kdy považují porodní přání za nezávazné, a to s odkazem, že žádný takový pojem legislativa nezná. Tento náhled pramení z neznalosti výkladu zákona a fokusu pouze na jeden jediný zákon. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen "ZZS") skutečně s pojmy jako porodní přání či porodní plán nepracuje. Ovšem zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v § 545 o násl. upravuje právní skutečnosti, kam spadá i projev vůle. Porodní plán tedy můžeme označit za určitý obecný projev vůle ženy, a to bez ohledu na to, jak jej nazveme. Z tohoto důvodu je projev ženy v podobě porodního přání skutečně právně závazné a lékař je tímto dokumentem vázán. Podmínkou ovšem je, aby byl tento projev vůle součástí dokumentace, a to z důvodu potenciálního budoucího sporu. Je důležité ovšem doplnit, že porodní plán sice je právně závazný, ale nemůžeme jej zaměňovat s informovaným souhlasem dle § 31 a násl. ZZS. Zde je třeba, aby bylo ženě umožněno klást doplňující otázky a ty ji musí být srozumitelně zodpovězeny. To zpravidla porodní přání nesplňuje.

Dříve vyslovené přání nebo-li "DVP"

Na rozdíl od porodního plánu, tak dříve vyslovené přání (dále jen "DVP") je skutečně upravené zákonem. Nalezneme jej v ZZS, § 36 odst. 1, kde je uvedeno, že „pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit." (1) Zákon zároveň upravuje i další náležitosti, které musí platné DVP obsahovat. Jako rodička tak opět projevujete svoji vůli pro případ, že byste nebyla schopna v konkrétní okamžik svého porodu učinit svobodný a informovaná souhlas. V rámci používání institutu DVP vyvstává otázka, zda je vůbec využitelný pro porod jako takový. Je pravdou, že institut (angl. do not resuscitate) se vyvinul pro jiné účely než porod. Tím je zejména úprava situace, kdy pacient trpí velmi vážným a smrtelným onemocněním. Z toho důvodu, pro případ své vlastní neschopnosti, sepíše dříve vyslovené přání, kde upraví možné zásahy vůči jeho osobě. Dříve vyslovené přání se tak využije v momentě, kdy již nebude moci vyjádřit svoji vůli, např. z důvodu kómatu. Osobně považuji tuto otázku spíše za akademickou, neboť praktický dopad využití DVP či porodního plánu by měl být minimální. Pokud žena projeví svoji vůli a tento dokument nazve DVP, tak se nic nemění na tom, že se jedná stále o právní jednání, kterým projevila svoji vůli. Dle § 555 Občanského zákoník se právní jednání posuzuje podle svého skutečného obsahu. V praxi ovšem stále narážíme na fakt, že pro porodnice je závazné pouze DVP, byť je tento závěr nesprávný. V podstatě potřebu využívání DVP při porodu zavedly samy porodnice, kdy odmítaly brát zřetel na porodní plán žen, a to s argumentem, že porodní plán není v zákoně. Aby byl tento jediný argument znehodnocen, začalo se využívat DVP, jelikož jej v zákoně nalezneme přímo výslovně. Zkrátka DVP vyvolává ve zdravotnících zdánlivě vyšší míru závaznosti. Z toho důvodu nezbývá než doporučit, abyste byly do porodnice vybaveny právě DVP, a to se všemi náležitostmi, které ZZS vyžaduje. Dále bych zde mohla otevřít polemiku o tom, zda absence právní úpravy porodního plánu dokonce nezakládá mezeru v zákoně. To už je ovšem téma pro jiný článek.

Co vše musí obsahovat Váš DVP?

1. Písemná forma.

2. Váš úředně ověřený podpis.

3. Písemné poučení (potvrzení) o důsledcích rozhodnutí učiněné ošetřujícím lékařem (gynekolog).

4. Jasně vymezené postupy, zákroky a zásahy, které si nepřejete.